Co by měli vědět blízcí o panických atakách a úzkostech

Pro rodinu a přátele může být těžké porozumět, co prožívá člověk s panickou poruchou nebo silnými úzkostmi. Na první pohled vypadá, že se dusí, omdlívá nebo má infarkt. Ve skutečnosti jde o reakci nervového systému, která sama odezní.

Co blízkým nepomáhá

Zlehčování - Věty jako "to je jen v hlavě" nebo "vzchop se" mohou prohloubit pocit viny a izolace.
Přílišná kontrola - Snaha neustále hlídat a ochraňovat může postiženého spíš dusit.
Rady typu "nedělej si starosti" - Úzkost není věcí vůle – kdyby to šlo vypnout, už by to udělal.
Jak být oporou
Zůstat klidný - Tvoje přítomnost a klidná energie pomáhají.
Naslouchat - Někdy stačí být nablízku a nechat druhého, aby se vymluvil.
Praktická pomoc - Nabídnout vodu, připomenout dechové cvičení, posadit se spolu na klidném místě.
Podpora dlouhodobě - Doprovod na terapii, pomoc s malými kroky zpět do běžného života.

Závěr

Blízcí hrají klíčovou roli v tom, jak rychle a s jakou jistotou se člověk s úzkostmi učí zvládat své stavy. Empatie, trpělivost a otevřenost dokážou být stejně účinné jako terapie.